Pauperes commilitones Christi templique Salomonici – 1098
Militi Templi Scotia
The Autonomous Grand Priory of Scotland » Priory for Continental Europe

Templáři v zemích království Českého

I když věhlas templářů předčil ve 12. a 13. století zdaleka všechny ostatní rytířské řády, do Čech a na Moravu se chudí rytíři Kristovi dostali později, na počátku 30. let. Role templářů byla v našich středověkých dějinách zřetelně ohraničenou, přesto však působnost tohoto rytířského duchovního řádu v Čechách a na Moravě významně doplňuje obraz společnosti a připomíná často nepředvídatelný osud jednotlivců i institucí.

Středověk – 13. a 14. století

1231 – Příchod Templářů do Čech a na Moravu. Je to na počátku vlády krále Václava I. (1230–1252). Vzniká tak první templářská komenda s názvem „Jeruzalémská“, která je situovaná v Praze, v hlavním městě království Českého, kde téhož roku dostali rytíři řádu templářského klášter s rotundou sv. Vavřince (927) na místě nynějšího dvoru sv. Anny na Starém městě Pražském. Podle názvu rotundy vstoupila komenda ve známost pod názvem „Vavřinecká komenda“. České země spadaly pod velkopreceptoriát „alemanský a slovanský“, později vznikl preceptorát česko-moravsko-rakouský. Prvním komturem Jeruzalémské komendy byl šlechtic bratr Petr Ostrewa de Duba (Petr Berka z Dubé).

1232 – Byla započata přestavba rotundy sv. Vavřince na kostel, a to v duchu řádové tradice, ve stylu jeruzalémského chrámu Božího hrobu. Templáři rotundu rozšířili a u ní vystavěli zázemí pro svou Jeruzalémskou komendu. Sídlo templářů v Praze bylo situováno na místě dnešní skupiny domů mezi chrámem sv. Jakuba a Celetnou ulicí, kde je číslo popisné 589.

1241 – Templáři se zúčastnili v jihozápadním Slezsku velké bitvy u Lehnice, která se odehrála mezi slezským a malopolským rytířstvem proti Mongolům, kteří předtím ovládli většinu Ruských knížectví a nyní postupovali směrem na západ. Bitva se konala dne 9. 4. 1241 a křesťanská vojska utrpěla porážku. Krakovský kníže Jindřich II. Pobožný nevyčkal na příchod svého švagra českého krále Václava I., který mu spěchal se svým vojskem z Čech na pomoc, sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům, což se mu stalo osudným. České oddíly, které spěchaly na pomoc, již nestačily do bitvy zasáhnout. Václavovi I. se však podařilo zastavit nepřítele v Kladsku. Zabránil jim vtrhnout do Čech a obrátil ničivý proud k jihu. Ten se prohnal Moravou, kde vše zpustošil a spojil se s Bátúovými hordami, které operovaly v Uhrách.

Bitvy se účastnilo šest řádových bratrů, tři rytíři dva seržanti a pět set poddaných z řádových držav. Tři přeživší bratři řádu templářského podali zprávu na zasedání kapituly ve Francii. Informovali o tom, že nepřítel zpustošil vše, co templářský řád vlastnil ve Slezsku a na Moravě. Velkopreceptor řádu Templářského pro Čechy, Uhry, Polsko, Německo a Moravu se nedostavil ne zasedání kapituly, neboť připravuje útok proti nepříteli.

 

 

 

 

 

 

 

1243 – Templáři rozšiřují své působení na Moravě, kde získávají nové majetky.

1244 – Komturem domu templářského pro Moravu byl bratr Fridericus. Druhá komenda řádu na Moravě byla vybudována v obci Čejkovice nedaleko Hodonína.

1245 – Templáři vystavěli řeholní domy v městě pražském, a to u svatého Vavřince.

1248 – Oldřich ze Spatheimu daroval Templářům z Čejkovic čtyři statky v Rakvicích.

1250 – Templářům operujícím na území Čech, Moravy, Německa a Slezska byla v Lehnici udělena Papežská Bulla potvrzující jim svobody.

1251 – Velkopreceptorem řádu Templářského pro Německo, Čechy, Moravu a Polsko byl Bratr Jan.

1261 – Velkopreceptorem templářského řádu pro Německo a slovanské země se stal bratr Widekind (domorum militie Templi in Alemania et Slauia preceptor: preceptor per Germania et Slauiam). Ve funkci setrval až do roku 1279.

1267 – V Praze, v oblasti zadního konce dnešní Celetné ulice, bylo dobudováno uskupení domů tvořících dvůr, které bylo již v roce 1267 nazýváno Templ a náleželo ke komendě Pražské Jeruzalémské.

1268 – V Čechách sídlil templářský preceptor bratr Jan který zastával svůj úřad pro území Německa, Čech a Moravy.

1269 – Biskup Bruno ze Schauenburka řešil spor mezi Templáři z Čejkovic a Cisterciáckým klášterem žďárským o desátky ze vsi Vrbice. Biskup rozhodl ve prospěch Templářů.

1276 – Čeští Templáři, Johanité a němečtí rytíři jsou rozhodnutím papeže zproštěni placení desátek určeným na pomoc Svaté zemi, v níž platí vlastní krví.

1279 – Templářům Čejkovickým byl potvrzen biskupem Brunem ze Schauenburka nárok na vesnice Horní Dubňany, Dukovany a Bohuslavice.

1280 – Někdy po tomto roce došlo k vraždě komtura pražské komendy Jeruzalemské. Vrahem byl templářský seržant Slávek, který byl komturem tvrdě šikanován. Církev činila u příslušného templářského velkopreceptora přímluvu za Slávka s tím, že se podřídil řádovým trestům a činil pokání. Slávek na základě přímluv církve unikl trestu smrti.

1281 – Biskup Olomoucký Theodoricus potvrdil templářům z komendy v Jamolicích listiny týkající se Horních Dubňan, Dukovan a Bohuslavic.

1288 – Preceptorem řádu templářů pro Německo a slovanské země byl bratr Fredericus Silvestr.

1290 – Komturem na Jižní Moravě byl bratr Siegfried, který prodal Janovi, opatu benediktýnského kláštera v Třebíči, za 26 hřiven dědičný dvůr a jeden a půl lánu ve Svatoslavi. Souhlas k tomu dal zbožný muž bratr Ekko a svědky byli tři bratři templáři – bratr Beghard, Gottfrid a Konrád z Černína.

1290 – Do Prahy přichází nový Český templářský preceptor Bertold z Gepzenšteinu, který byl oblíbeným rádcem českého krále Václava II.

1292 – Paní Budiše z Loučky prodává za 155 hřiven stříbra komturovi Čejkovických Templářů bratru Ekkovi ves Šenstráz a zastavuje jim ves Hrušky.

1292 – Komtur Čejkovických Templářů bratru Ekko se zastal jako svědek sirotka Siefrieda z Neitku ve sporu s cisterciáckým klášterem velehradským. Spor se týkal statku, luk a lesů mezi vsí Přitlukami a hradem Nejdkem, které byly neoprávněně užívány.

1292 – Templáři zvolili jako druhé správní sídlo v Čechách Uhříněves u Prahy, kterou koncem 13. století tvořilo několik chalup. Bylo to strategické rozhodnutí, neboť přes Uhříněves vedla v té době zemská stezka do Prahy, a to bylo příčinou zřízení komendy na tomto dopravním uzlu. O existenci uhříněveské komendy dnes víme ze zachované listiny z roku 1292 z doby panování Českého krále Václava II, kdy tento řád zakoupil od Marie hraběnky z Hardegu (vdově po Oldřichu z Hradce) kostel ve Stodůlkách. Na kupní listině je Uhříněves zmíněna jako Hungari villa (Uherská ves). V té době vzniklo v obci řádem vystavěné sídlo komendy. Ta měla podobu kamenného opevněného dvorce. Templáři v Uhříněvsi dostávají v tomto roce podací právo ke kostelu ve Stodůlkách u Prahy.

1294 – Velkopreceptorem pro území Německa, Čech, Polska a Moravu byl Bertram z Ezbeku.

1294 – Komturem pražské Jeruzalémské komendy byl bratr Ekko (Ekko, magister domus S. Laurentii). Ten v tomto roce prodal pražskému biskupu Tobiášovi ves Vodochody za 200 hřiven stříbra. Bratr Ekko měl v té době moc i v Čejkovicích a Uhříněvsi.

1295 – Velkopreceptor pro území Německa, Čech, Polska a Moravu – Bertram z Ezbeku stvrdil prodej Vodochod.

1295 – V listině archivu kapituly Pražské je uváděn frater Berthramus dictus Czwek, domorum militiae Templi per Almaniam, Schlaviam, Boemiam et Moraviam humilis preceptor a k témuž roku opět uváděn Ekko commendator in Schaykowichs et in Uhrinaves (v Čejkovicích a v Uhříněvsi).

Bratr Ekko se v té době psal „z Uhříněvsi a Čejkovic“ (zachovala se i jeho pečeť s nápisem S. Fratris Ekkonis z roku 1295). Templáři v Čejkovicích vybudovali rozsáhlý systém sklepů tvořících labyrint délky několika km. V současné době se z nich používá část cca 700 metrů dlouhá. Sklepy byly již od počátku stavěny v rozměrech umožňujících průjezd jezdce na koni nebo selského vozu.

 

 

1297 – Oldřich z Hradce daroval templářům v přítomnosti výše jmenovaného komtura Ekka dvůr Rudgeršlag, od té doby známý jako Nový dvůr. Oldřich z Hradce byl zároveň jmenován čestným členem řádu templářského. Na darovací listině je mezi dvanácti svědky uveden také bratr Bransod – komtur Templářský v Jindřichově Hradci (o této komendě však nemáme žádné jiné zprávy). V tomto roce je bratr Ekko uváděn již jako templářský preceptor pro oblast Čech, Moravy Slezsko a Rakousko. V pramenech pojednávajících o působení templářů v českých zemích se jméno bratra Ekka objevuje roku 1290 po příchodu ze svaté země, kde byl jeho nadřízený velkopreceptor Bertramu z Esbecke.

1297 – Protiva z Doubravnice prodal menší část své vsi, ležící na obou stranách řeky Bečvy na Moravě řádu Templářů za 250 hřiven stříbra. Větší část vsi daroval bratru Ekkovi jako templářskému preceptorovi pro oblast Čech, Moravy a Rakouska.

V činnosti bratra Ekka lze právem spatřovat vyvrcholení působnosti templářů na území Čech a Moravy. Komtur Ekko byl šlechtic, a proto mohl v řádu učinit poměrně rychlou kariéru. Během pěti let spravoval řádové statky na Moravě a v Čechách, do sedmi let byl představeným celé provincie zahrnující jak Čechy a Moravu, tak část Slezska a majetky v Rakousku. Jako představený řádu a zkušený diplomat se samozřejmě pohyboval na dvoře českých králů – Václava II., Václava III. a na vídeňském vévodském dvoře. Po smrti posledního z Přemyslovců se stal podporovatelem nároků Jindřicha Korutanského na český trůn. Když tato kandidatura ztroskotala, tak templáři v českých zemích podpořili volbu Jana Lucemburského na krále (1310-1346, korunován 1311).

Osudy bratra Ekka, nejdříve komtura, posléze představeného celé jedné provincie jsou velice zajímavé a lze říci, že tento rytíř otiskl nesmazatelnou stopu v dějinách českých zemí. Během působení bratra Ekka v Čechách a na Moravě řád získal řadu dalších majetků. Jedním ze směrů majetkové expanze bylo Vsetínsko, kde řád získal rozsáhlé državy půdy a podílel se na kolonizaci získaného území. Část získali templáři darem, část odkoupili za 250 hřiven stříbra a vybudovali tam mj. hrad Freudenberg. Je pravděpodobné, že zde měla vzniknout pátá komenda řádu.

1298 – Eberhard ze Steindorfu se svou ženou bratru Theodorikovi z řádu templářského prodal 4,5 lánu v Dobřínsku (Znojmo), jeho bratr Ingram ze Steindorfu prodal řádu devět vinic v Petrovicích a dva jejich bratři Abel a Wyzemitas vstupujíce do řádu Templářského odevzdali 10,5 lánu, šest dvorů, půl lesa a pastviny v Dobřínsku, devět vinic v Petrovicích a ves Vysoké Popovice. Svědkem toho byl Moravský komoří – purkrabí na Veveří – Matouš z Černé Hory.

1302 – Urovnání sporu mezi bratrem Ekko templářským preceptorem pro oblast Čech, Moravy a Rakouska a opatem Vilémem s konventu skotských benediktínů o roční plat 48 vídeňských denárů ze dvora Domvogthof ve Vídni. Jako svědek je uveden komtur řádu templářského bratr Siegfrid z Brna.

1303 – V Jihlavě ve věci pozůstalosti pána Boska z Hodic byli svědky uvedeni dva bratři templáři, a to Abel a Pertold z křížovnického domu v Templštejně.

1308 – Politickou a ekonomickou rozvahu a prozíravost bratra Ekka dokumentuje pronájem vsetínského majetku velmoži Vokovi z Kravař na 31 let. Tento akt se uskutečnil v roce 1308, kdy už bylo ve Francii pozatýkáno celé vedení řádu, včetně většiny členů a v českých zemích probíhaly bouřlivé debaty a boje o nástupnictví na trůn po smrti Václava III. Ekko zřejmě doufal, že až se situace uklidní, řád získá majetek, který nemohl zabezpečit, v pořádku zpět.

1309 – K tomuto roku máme o preceptoru bratru Ekkovi poslední psanou zmínku a následně mizí společně s dalšími členy řádu neznámo kam.

1312 – Zprávu o zrušení templářského řádu na církevním sněmu ve Vídni dne 2. května 1312 přinesl do Čech biskup Jan IV. z Dražic. Patrně i jeho zásluhou pak bez větších problémů přešli u nás templáři (ačkoli to jejich regule původně nedovolovaly) i jejich majetek do řádu johanitů.

1313 – Bertold z Henneberka, praeceptor johanitů v Čechách, na Moravě, v Polsku a v Rakousku, prodává dvůr templářů s chrámem sv. Vavřince v Praze za 130 kop jeptiškám řádu sv. Dominika u svaté Anny pod Petřínem.

V důsledku zániku řádu jako církevního došlo také v Českém království v roce 1312 k zániku komend templářů. Řádoví bratři zůstali bezprizorní a pravděpodobně někteří z nich přestoupili k Johanitům. Jejich zánik v Čechách však nebyl trvalý a byl v přímé vazbě na Francii.

Pokračování historie ve Francii

1314 – V Paříži na Île de la Cité, ve stínu pařížského chrámu Notre–Dame, byli večer upáleni velmistr řádu Jacques de Molay a preceptor řádu Geoffrey de Charney. Církevní templářský řád fakticky zanikl.

1314 – Řád přešel do ilegality. Tajná zasedání zbylého vedení řádu templářů ve své podstatě znamenají skryté fungování řádu.

Francouzský král si zprvu neuvědomil, jaké důsledky pro něj bude mít zatýkání templářů v jeho vlastní zemi. Řád templářů byl nejprestižnějším a nejmocnějším rytířským řádem tehdejšího světa. Francie byla v té době výkvětem aristokracie a pro šlechtické rody bylo ctí mít své příslušníky v tomto řádu. Zatčením templářů došlo také k zatčení třiceti příslušníků nejvlivnějších knížecích rodů Francie, což ve svém důsledku znamenalo, že si Francouzský král proti sobě zcela popudil svou nejvyšší aristokracii. Příslušníci těchto rodů byli záhy propuštěni z vězení, avšak potupení a zostuzení řádu nebyli ochotni akceptovat.

1314 – Po upálení velmistra řádu Jacques de Molay a preceptora řádu Geoffrey de Charney je za nového velmistra řádu zvolen na Kypru Jean -Marc Larménius z Jeruzaléma.

1314 – Řád templářů fungoval ve Francii v utajení.

1705 – Fungování a činnosti templářů ve Francii bylo povoleno Filipem II., vévodou Orleánským, zvaným též vévodou z Valois, Montpensier, Nemours a Joinville, jenž byl také hrabě de Beaujolais a pair Francie. Tento uznal řád jako světský a potvrdil řádu stanovy. Řád začal oficiálně fungovat 11. dubna 1705 pod názvem „Ordre du Temple“. Na další vývoj řádu měli vliv dějiny Francie, například příchod katolických Stuartovců (na podnět anglických protestantů) do Francie, či Velká francouzská revoluce a také Napoleon.

1838 – Dne 29. května 1838 je Regentství Řádu svěřeno katolíkovi hraběti z Moréton a Řádová Rada jmenuje novou Výkonnou Komisi, která schvaluje nový dokument, jímž obnovuje některé rytířské tradice a poslušnost Katolické Církvi.

1841 – Dne 11. února 1841 bylo v Paříži rozhodnuto, že „Křesťané jakéhokoliv vyznání“ mohou vstoupit do Řádu. Oficiálním náboženstvím ale setrvá Římskokatolické.

1848 – Předpisem z 28. července 1848, francouzské Ústavodárné Shromáždění zakázalo činnost všech Řádů.

1850 – Novou změnou politického podnebí – druhým Císařstvím Napoleona III., roku 1850, je tento zákaz zrušen.

1853 – Dekretem z 13. června 1853 Císař řádu „Ordre du Temple“ povolil veřejně nosit insignie Řádu.

Země české 1848

1848 – 1849 – Citace z tisku:”Rakouská vláda se za účelem potlačení protestantského hnutí, které v Čechách vzniklo, uchýlila k tvrdým opatřením. Protestantské hnutí šlo napříč rakouskou říší. Pod vlivem působení Lajose Kossutha (19. 9. 1802 Monok – 20. 3. 1894 Turín), jenž byl nejvýznamnější představitel Maďarské revoluce a boje za svobodu a nezávislost 1848 – 1849, který přitahoval velké obecenstvo, kdekoli kázal, opustili římskou obec v Čechách následující vysoce talentovaní a nadaní duchovní:

  • v roce 1848 Walther, z řádu templářů
  • v roce 1849 Smetana, doktor filozofie, ze stejného řádu
  • v roce 1849 Michel, piaristický kněz v roce 1849 Barbeck, ze stejného řádu
  • v roce 1849 Kašpar, ze stejného řádu
  • v roce 1849 Šrámek, sekulární kněz
  • v roce 1849 Worliczek, templář
  • v roce 1849 Hromadrick, ze stejného řádu
  • v roce 1849 Kleszor, z premonstrátského řádu
  • v roce 1849 Nowolny, doktor teologie, sekulární kněz
  • v roce 1849 Fliczek, sekulární kněz.

 

Z výše uvedeného citovaného článku je patrné, že řád templářů s názvem „Ordre du Temple“ se po roce 1705 rozšířil zpět i na území Království Českého, které bylo v 18. a 19. století součástí Rakouskouherské říše. Předpokládá se, že komenda, která zde před rokem 1848 jistě fungovala, následně zanikla pod vlivem mocensko-společenských událostí v letech 1848-1853 ve Francii i Rakousku.

Současnost

2005 – Dva příslušníci velké kapituly rytířského řádu „Ordo Militaris Teutonicus Levantis“ (Petr Vojtíšek hrabě von Hahn – sekretář řádu a Svatopluk kníže z Haugwitz – maršál řádu) se rozhodli, že naleznou pravou linii řádu Templářů a přivedou řád Templářů zpět do Čech.

2009 – Výše uvedeným se podařilo tento záměr realizovat. Historicky legitimní větví řádu Templářů s nepřerušenou posloupností jsou skotští templáři (Militi Templi Scotiae, nyní Militi Templi Scotia), The Autonomous Grand Priory of Scotland (viz historie templářů ve Skotsku).

2012 – Za podpory přátel a za souhlasu velmistra řádu SE. Chev. George Stewarta KGCTpl. vznikla v Čechách následně v roce 2012 Commandery pro střední a východní Evropu řádu SKT.